Open Science: Open access: Otevřená věda

Open access (OA, otevřený přístup), je model vědecké komunikace, jehož základním principem je neomezený online přístup k výsledkům veřejně financované vědy a výzkumu pro kohokoli, kdo projeví zájem.

Znaky open access přístupu:

okamžitý – výsledky by měly být přístupné nejpozději ve chvíli, kdy jsou publikovány
bezplatný – dostupný zdarma pro koncového uživatele
trvalý – má být zajištěn dlouhodobě – výsledky musí být archivovány
svobodný – výsledky by měly být zveřejněny tak, aby mohly být opětovně využité

Výhody open access:

zvýšení viditelnosti a dostupnosti vědecké práce
zvýšení citovanosti a prestiže vědce
rychlá výměna informací mezi kolegy
efektivnější využití výsledků i financí (výmaz duplicity)
lepší, kvalitnější a transparentnější výzkum
zvýšení kvality studia a vzdělání pro studenty díky přístupu k většímu množství informačních zdrojů
zvýšení čtenosti a citovanosti publikovaných článků a s tím přímo související zvýšení impakt faktoru časopisů jednotlivých vydavatelů

Historie open access:

Hlavním cílem myšlenky otevřeného přístupu je volný a trvalý přístup k publikovaným vědeckým informacím. Základem hnutí OA se staly tři důležité dokumenty, které souhrnně označujeme BBB-iniciativy.

2002 poprvé zazněl pojem open access na setkání Budapest Open Access Initiative (BOAI).
2003 je publikován Bethesda statement on Open Access Publishing, kde dochází k definici publikačního modelu v prostředí OA.
2003 vzniká Berlínská deklarace (Berlin Declaration on Open Access to Knowledge in the Sciences and Humanities), která shrnuje problematiku OA a umožňuje veřejně se přihlásit k myšlenkám open access.

V roce 2022 u příležitosti 20. výročí Budapešťské iniciativy pro otevřený přístup (BOAI) byla zveřejněna aktualizovaná doporučení stran otevřeného přístupu, jež je považován za prostředek k dosažení spravedlnosti, kvality, použitelnosti a udržitelnosti výzkumu.

Modely open access

Existují tyto základní modely OA:

zelená cesta - uložení plného textu vědeckého článku (preprintu, postprintu, vydavatelské verze) v otevřeném repozitáři. Často se můžete setkat také s označením self-archiving (autoarchivace).
zlatá cesta - vydání článku v otevřeném časopise. Rozlišujeme publikování v plně open access časopisech (full OA, gold OA, pure gold), hybridních časopisech a platinových časopisech (platinum OA nebo diamond OA).

Co mi která cesta přinese?

Zelená cesta

lepší vyhledatelnost / vyšší viditelnost práce → čtenost, citovanost
bez nákladů pro autora
otevřený přístup zajišťuje autor
je zajištěno dlouhodobé uchování publikační činnosti
možnost okamžitého zveřejnění preprintu → urychlení komunikace
možnost verzování + zveřejnění přidružených dat a dalších materiálů
možnost sledování alternativních metrik a statistiky

Zlatá cesta

lepší vyhledatelnost / vyšší viditelnost práce → čtenost, citovanost
uživatelé mají přístup k finální recenzované verzi publikace
přístup zajišťuje vydavatel, ne autor
autorům (zpravidla) zůstává copyright

Platinová cesta rozšiřuje výhody zlaté cesty o:

dlouhodobé uchování publikační činnosti
je bez poplatků pro čtenáře i autory

Základní návod, jak rozeznat nabízený model otevřeného publikování, přínáší např. Manuál pro identifikaci vědeckých časopisů s otevřeným přístupem.

Zelená cesta

Zelená cesta (Green Open Access) – představuje model otevřeného přístupu založený na zpřístupňování vědeckých textů, především preprintů (textů, které zatím neprošly recenzním řízením) a postprintů (textů, které již prošly recenzním řízením, ale prozatím nebyly graficky upraveny dle norem časopisu) prostřednictvím jejich uložení v otevřeném repozitáři.

Rozlišujeme tyto základní typy otevřených repozitářů:

Institucionální - repozitář určité organizace, který zpravidla umožňuje ukládat a zpřístupňovat výsledky pouze členům dané organizace.
Oborový - repozitář se zaměřuje na konkrétní obor, či skupinu oborů, kde se mohou soustředit výsledky odborníků konkrétní oblasti napříč organizacemi
Multioborový - repozitář bez omezení oborem nebo příslušnosti k určité organizaci. (např. Zenodo, Dryad)

Pro nalezení vhodného repozitáře ke zveřejnění svého článku nebo k vyhledání oborové literatury mohou uživatelé využít databázi otevřených repozitářů repozitářů OpenDOAR (Directory of Open Access Repositories) nebo evropskou platformu OpenAIRE.

Autor dál publikuje své články v časopisech s přístupem založeným na předplatném nebo v otevřených časopisech, ale zároveň plné texty ukládá a zpřístupňuje v otevřeném digitálním repozitáři (tzv. je autoarchivuje). Podmínky autoarchivace (tedy zda autor může článek zveřejnit, jakou verzi a za jakých podmínek) jsou dány licenční smlouvou (License Agreement nebo Copyright Transfer Agreement). Obvykle vydavatel dává na autoarchivaci několikaměsíční embargo. To znamená, že autor může článek do repozitáře uložit a zveřejnit až po uplynutí tohoto embarga. Zda vydavatel autoarchivaci umožňuje či nikoli je možné zjistit přímo ve smlouvě nebo na stránkách databáze SHERPA/RoMEO.

Zelená cesta otevřeného přístupu kombinuje publikování ve vědeckých časopisech (uzavřených i otevřených) a uložení (autoarchivaci) článku v otevřeném repozitáři. Autoarchivace se řídí smluvními podmínkami daného časopisu.

Jak publikovat zelenou cestou?

1. krok: Zjistit podmínky autoarchivace v daném časopisu

Před publikováním samotného článku si nejprve zjistěte, za jakých podmínek a zda vůbec lze článek uložit a zveřejnit v otevřeném repozitáři (autoarchivovat). Podmínky jsou zpravidla stanoveny ve smlouvě s vydavatelem (License Agreement nebo Copyright Transfer Agreement).

Pokud nemáte smlouvu k dispozici, podívejte se po autoarchivační politice:

na webových stránkách časopisu/vydavatele
do služby SHERPA/RoMEO, kde lze najít publikační politiky vydavatelů konkrétních časopisů

Co lze dělat, když vydavatel autoarchivaci neumožňuje? Můžete požádat o výjimku pomocí dodatku ke smlouvě. Vzorový formulář najdete např. na webu Evropské komise.

2. krok: Publikování článku ve vybraném časopisu

Článek můžete publikovat tradičním způsobem v uzavřeném časopisu (dostupném za předplatné) nebo v časopisu s otevřeným přístupem.

3. krok: Uložení článku v repozitáři dle podmínek časopisu

Při ukládání a zpřístupňování článku v repozitáři je nutné se řídit podmínkami stanovenými vydavatelem (viz podepsaná smlouva nebo autoarchivační politika časopisu/vydavatele).
Autoarchivační politika především stanovuje:

Co může být autoarchivováno – tzn. jakou verzi článku je autor oprávněn otevřeně zpřístupnit. U vědeckých článků rozlišujeme tyto tři typy verzí: preprint, postprint, vydavatelská verze.
Kdy může být článek v repozitáři autoarchivován - kvůli exkluzivitě distribuce obsahu může vydavatel stanovit časové embargo na zveřejnění. V takovém případě je možné článek do repozitáře uložit, ale k otevřenému zveřejnění může dojít až po uplynutí stanoveného období.
Kde může být článek autoarchivován - ve kterém typu repozitáře lze článek autoarchivovat: institucionální, oborový apod.

Doporučujeme archivovat výsledky v důvěryhodných oborových či multioborových publikačních repozitářích, jež nalezente např. v databázi OpenDOAR. Univerzita Palackého vlastní institucionální repozitář nemá.

Pro úplné otevření svého článku je vhodné článek publikovat pod některou z veřejných licencí.

Zlatá cesta

Zlatá cesta (Gold Open Access) je založena na publikování v recenzovaných otevřených vědeckých časopisech. V případě této cesty je otevřený přístup k publikaci zajištěn vydavatelem. Konečný uživatel již nenese žádnou finanční zátěž a nemusí za informace platit. Avšak proces publikování a proces peer-review není zdarma, vyjde i na několik tisíc dolarů.

Rozlišujeme 3 základní typy otevřených časopisů:

Čisté otevřené časopisy

Kompletní obsah časopisu je otevřeně dostupný, náklady spojené s vydáváním nese vydavatel (např. univerzitní vydavatelství, vědecká komunita prostřednictvím dotací, grantů sponzorů atd.). Publikování v čistě otevřených časopisech se označuje jako tzv. platinová cesta. Například Evropská komise v roce 2021 otevřela platformu Open Research Europe. Nabízí publikování obsahu s udržením kontroly kvality díky zavedenému recenznímu řízení (peer-review). Za publikování vědeckých článků nepožaduje poplatky od autorů a zároveň konečný uživatel má k článkům volný přístup.

Placené otevřené časopisy

Kompletní obsah časopisu je otevřeně dostupný, náklady spojené s vydáním článku nese autor – platí publikační poplatek (publishing fee/article processing charge, APC).

Příklad: PLoS ONE, BioMed Central

Hybridní časopisy

Časopis je standardně dostupný předplatitelům, pouze vybrané články, kde si autor zaplatí publikační poplatek (publishing fee/article processing charge, APC), jsou dostupné otevřeně.
Příklad: časopisy vydavatelství Elsevier, Springer
Pro nalezení vhodného otevřeného časopisu ke zveřejnění svého článku nebo k vyhledání oborové literatury mohou uživatelé využít databázi otevřených časopisů DOAJ (Directory of Open Access Journals).

Jak publikovat zlatou cestou?

1. krok: Najít vhodný otevřený časopis k publikování

V současnosti se nabízí tisíce otevřených časopisů z různých oborů a oblastí. Vedle oborového zaměření se ale od sebe tyto časopisy liší také zvoleným business modelem. Rozlišujeme tři základní modely otevřených časopisů: čisté otevřené časopisy, placené otevřené časopisy, hybridní časopisy.
Časopisy, jejichž obsah je dostupný zdarma až po uplynutí embarga (časové prodlevy), nejsou považovány za otevřené (Open Access) – nesplňují podmínku okamžitého přístupu.
Pro nalezení vhodného otevřeného časopisu ke zveřejnění svého článku nebo k vyhledání oborové literatury můžete využít databázi otevřených časopisů DOAJ (Directory of Open Access Journals).
U nových/neznámých titulů důrazně doporučujeme prověřit, zda se nejedná o predátorský časopis.

2. krok: Ověřit si možnost získání financí na publikační poplatek

S placeným modelem otevřeného časopisu a s hybridními časopisy jsou spojeny publikační poplatky (publishing fees/article processing charges, APCs). Výše poplatků se liší titul od titulu, významné jsou také oborové rozdíly.
APCs je možné pokrýt z rozpočtu grantu nebo výzkumného projektu (náklady na otevřené publikování po dobu trvání grantu jsou uznatelné např. v projektech H2020, ERC, MŠMT apod.), případně z prostředků pracoviště (jsou-li na tyto poplatky vyčleněny finance).

3. krok: Publikování článku u vybraného vydavatele

Pokud jste si vybrali vhodný otevřený časopis (prověřili jste si jeho kvalitu a v případě placeného modelu máte prostředky na pokrytí publikačních poplatků) odešlete preprint svého článku redakci. Jakmile článek projde recenzním řízením a je publikován, autor se dál nemusí starat o zajištění otevřeného přístupu. Ten v případě zlaté cesty zajišťuje přímo vydavatel na svých stránkách. V databázi DOAJ v můžete vyhledat jakou časopis používá licenci Creative Commons (CC).

Projekty

Projekty podpořené EU a jiné grantové agentury prosazují politiku otevřeného přístupu, jejichž cílem je zajistit dostupnost výsledků výzkumů financovaných občany EU co nejširší veřejnosti. Pro splnění podmínek je většinou možné využít obě cesty zlatou i zelenou - tedy zpřístupnit publikační výsledky pomocí publikování v OA časopisech, nebo uložením publikovaného článku do OA repozitáře.

Již při žádosti o grant je třeba myslet na možné vyšší finanční nároky a zahrnout je do projektu. Také později při publikování odborného článku nebo dalších dokumentů by autor neměl zapomínat na podmínky dané projektem a přizpůsobit jim podepisovanou licenční smlouvu s nakladatelem, tak aby umožňovala pozdější uložení publikačního výstupu do OA repozitáře.

Povinnost otevřeného výstupu k vědeckým publikacím byla zavedena v 7. výzkumném rámcovém programu Evropské komise. Horizont 2020 (2014-2020) zavedl úplnou povinnost otevřeného přístupu. U některých projektů v rámci Horizont 2020 lze najít i požadavek na otevřené zpřístupnění výzkumných dat.

Horizont Evropa (2021-2027) počítá s povinným otevřeným přístupem k publikacím. Příjemci zajistí, že si oni nebo autoři ponechají dostatečná práva duševního vlastnictví ke splnění požadavků na otevřený přístup. Dále požaduje také otevřený přístup k datům z výzkumu, v souladu s principy FAIR a zásadou… „co nejotevřenější, uzavřený podle potřeby“.

Otevřená věda

Open access