Open Access

Open Access (OA, otevřený přístup), je model vědecké komunikace, jehož základním principem je neomezený online přístup k výsledkům veřejně financované vědy a výzkumu pro kohokoli, kdo projeví zájem.

Znaky Open Access přístupu:

  • okamžitý – výsledky by měly být přístupné nejpozději ve chvíli, kdy jsou publikovány
  • bezplatný – dostupný zdarma pro koncového uživatele
  • trvalý – má být zajištěn dlouhodobě – výsledky musí být archivovány
  • svobodný – výsledky by měly být zveřejněny tak, aby mohly být opětovně využité

Výhody Open Access:

  • zvýšení viditelnosti a dostupnosti vědecké práce
  • zvýšení citovanosti a prestiže vědce
  • rychlá výměna informací mezi kolegy
  • efektivnější využití výsledků i financí (výmaz duplicity)
  • lepší, kvalitnější a transparentnější výzkum
  • zvýšení kvality studia a vzdělání pro studenty díky přístupu k většímu množství informačních zdrojů
  • zvýšení čtenosti a citovanosti publikovaných článků a s tím přímo související zvýšení impakt faktoru časopisů jednotlivých vydavatelů

Historie Open Access:

Hlavním cílem myšlenky otevřeného přístupu je volný a trvalý přístup k publikovaným vědeckým informacím. Základem hnutí Open Access se staly tři důležité dokumenty, které souhrnně označujeme BBB-iniciativy.

V roce 2016 zformovala asociace LERU (League of European Research Universities) sdružující 21 univerzit  prohlášení, kde vyzývají EU, univerzity a další vědecké instituce, aby pracovaly na rozumném řešení open access, které jsou skutečně v souladu se zájmy open science.

Modely Open Access

Existují tyto základní modely Open Access:

  • zelená cesta - uložení plného textu vědeckého článku (preprintu, postprintu, vydavatelské verze) v otevřeném repozitáři
  • zlatá cesta - vydání článku v otevřeném časopise, nejčistší formou je tzv. platinová cesta - publikování článků, kdy nejsou požadovány poplatky ani po autorech, ani po konečných uživatelích. Náklady na vydání jsou hrazeny prostřednictvím dotací, grantů, sponzorů apod.

Co mi která cesta přinese?

Zelená cesta

  • lepší vyhledatelnost / vyšší viditelnost práce → čtenost, citovanost
  • bez nákladů pro autora
  • otevřený přístup zajišťuje autor
  • je zajištěno dlouhodobé uchování publikační činnosti
  • možnost okamžitého zveřejnění preprintu → urychlení komunikace
  • možnost verzování + zveřejnění přidružených dat a dalších materiálů
  • možnost sledování alternativních metrik a statistiky

Zlatá cesta

  • lepší vyhledatelnost / vyšší viditelnost práce → čtenost, citovanost
  • uživatelé mají přístup k finální recenzované verzi publikace
  • přístup zajišťuje vydavatel, ne autor
  • autorům (zpravidla) zůstává copyright

Platinová cesta rozšiřuje výhody zlaté cesty o:

  • dlouhodobé uchování publikační činnosti
  • je bez poplatků pro čtenáře i autory

Zelená cesta

https://www.knihovna.upol.cz/fileadmin/_processed_/a/7/csm_green_open_access_37c33f9c26.png

Zelená cesta (Green Open Access) – představuje model otevřeného přístupu založený na zpřístupňování vědeckých textů, především preprintů (textů, které zatím neprošly recenzním řízením) a postprintů (textů, které již prošly recenzním řízením, ale prozatím nebyly graficky upraveny dle norem časopisu) prostřednictvím jejich uložení v otevřeném repozitáři.

Rozlišujeme tyto základní typy otevřených repozitářů:

  • Institucionální  - repozitář určité organizace, který zpravidla umožňuje ukládat a zpřístupňovat výsledky pouze členům dané organizace.
  • Oborový - repozitář se zaměřuje na konkrétní obor, či skupinu oborů, kde se mohou soustředit výsledky odborníků konkrétní oblasti napříč organizacemi
  • Multioborový - repozitář bez omezení oborem nebo příslušnosti k určité organizaci. (např. Zenodo…)

Pro nalezení vhodného repozitáře ke zveřejnění svého článku nebo k vyhledání oborové literatury mohou uživatelé využít databázi otevřených repozitářů repozitářů OpenDOAR (Directory of Open Access Repositories) nebo evropskou platformu OpenAIRE.

Autor dál publikuje své články v časopisech s přístupem založeným na předplatném nebo v otevřených časopisech, ale zároveň plné texty ukládá a zpřístupňuje v otevřeném digitálním repozitáři (tzv. je autoarchivuje). Podmínky autoarchivace (tedy zda autor může článek zveřejnit, jakou verzi a za jakých podmínek) jsou dány licenční smlouvou (License Agreement nebo Copyright Transfer Agreement). Obvykle vydavatel dává na autoarchivaci několikaměsíční embargo. To znamená, že autor může článek do repozitáře uložit a zveřejnit až po uplynutí tohoto embarga. Zda vydavatel autoarchivaci umožňuje či nikoli je možné zjistit přímo ve smlouvě nebo na stránkách databáze SHERPA/RoMEO.

Zelená cesta otevřeného přístupu kombinuje publikování ve vědeckých časopisech (uzavřených i otevřených) a uložení (autoarchivaci) článku v otevřeném repozitáři. Autoarchivace se řídí smluvními podmínkami daného časopisu.

Jak publikovat zelenou cestou? 

1. krok: Zjistit podmínky autoarchivace v daném časopisu

Před publikováním samotného článku si nejprve zjistěte, za jakých podmínek a zda vůbec lze článek uložit a zveřejnit v otevřeném repozitáři (autoarchivovat). Podmínky jsou zpravidla stanoveny ve smlouvě s vydavatelem (License Agreement nebo Copyright Transfer Agreement).

Pokud nemáte smlouvu k dispozici, podívejte se po autoarchivační politice:

  • na webových stránkách časopisu/vydavatele
  • do služby SHERPA/RoMEO, kde lze najít publikační politiky vydavatelů konkrétních časopisů 

Co lze dělat, když vydavatel autoarchivaci neumožňuje? Můžete požádat o výjimku pomocí dodatku ke smlouvě. Vzorový formulář najdete např. na webu Evropské komise.

2. krok: Publikování článku ve vybraném časopisu

Článek můžete publikovat tradičním způsobem v uzavřeném časopisu (dostupném za předplatné) nebo v časopisu s otevřeným přístupem.

3. krok: Uložení článku v repozitáři dle podmínek časopisu

Při ukládání a zpřístupňování článku v repozitáři je nutné se řídit podmínkami stanovenými vydavatelem (viz podepsaná smlouva nebo autoarchivační politika časopisu/vydavatele).
Autoarchivační politika především stanovuje:

  • Co může být autoarchivováno – tzn. jakou verzi článku je autor oprávněn otevřeně zpřístupnit. U vědeckých článků rozlišujeme tyto tři typy verzí: preprint, postprint, vydavatelská verze.
  • Kdy může být článek v repozitáři autoarchivován -  kvůli exkluzivitě distribuce obsahu může vydavatel stanovit časové embargo na zveřejnění. V takovém případě je možné článek do repozitáře uložit, ale k otevřenému zveřejnění může dojít až po uplynutí stanoveného období.
  • Kde může být článek autoarchivován - ve kterém typu repozitáře lze článek autoarchivovat: institucionální, oborový apod.

V krajním případě vydavatel umožňuje zveřejnit článek pouze na osobních stránkách autora – nejedná se však o preferovaný způsob, neboť na klasických webových stránkách není zajištěna dlouhodobá ochrana a dostupnost.

Pro úplné otevření svého článku, je vhodné článek publikovat pod některou z veřejných licencí.

Zlatá cesta

https://www.knihovna.upol.cz/fileadmin/_processed_/9/4/csm_gold_open_access_0318bfc3f7.png

Zlatá cesta (Gold Open Access) je založena na publikování v recenzovaných otevřených vědeckých časopisech. V případě této cesty je otevřený přístup k publikaci zajištěn vydavatelem. Konečný uživatel již nenese žádnou finanční zátěž a nemusí za informace platit. Avšak proces publikování a proces peer-review není zdarma, vyjde i na několik tisíc dolarů.

Rozlišujeme 3 základní typy otevřených časopisů:

  • Čisté otevřené časopisy

Kompletní obsah časopisu je otevřeně dostupný, náklady spojené s vydáváním nese vydavatel (např. univerzitní vydavatelství, vědecká komunita prostřednictvím dotací, grantů sponzorů atd.). Publikování v čistě otevřených časopisech se označuje jako tzv. platinová cesta. Například Evropská komise v roce 2021 otevřela platformu Open Research Europe. Nabízí publikování obsahu s udržením kontroly kvality díky zavedenému recenznímu řízení (peer-review). Za  publikování vědeckých článků nepožaduje poplatky od autorů a zároveň konečný uživatel má k článkům volný přístup.

  • Placené otevřené časopisy

Kompletní obsah časopisu je otevřeně dostupný, náklady spojené s vydáním článku nese autor – platí publikační poplatek (publishing fee/article processing charge, APC).

Příklad: PLoS ONEBioMed Central

  • Hybridní časopisy

Časopis je standardně dostupný předplatitelům, pouze vybrané články, kde si autor zaplatí publikační poplatek (publishing fee/article processing charge, APC), jsou dostupné otevřeně.
Příklad: časopisy vydavatelství Elsevier, Springer
Pro nalezení vhodného otevřeného časopisu ke zveřejnění svého článku nebo k vyhledání oborové literatury mohou uživatelé využít databázi otevřených časopisů DOAJ (Directory of Open Access Journals).

Jak publikovat zlatou cestou?

1. krok: Najít vhodný otevřený časopis k publikování

V současnosti se nabízí tisíce otevřených časopisů z různých oborů a oblastí. Vedle oborového zaměření se ale od sebe tyto časopisy liší také zvoleným business modelem. Rozlišujeme tři základní modely otevřených časopisů: čisté otevřené časopisy, placené otevřené časopisy, hybridní časopisy.
Časopisy, jejichž obsah je dostupný zdarma až po uplynutí embarga (časové prodlevy), nejsou považovány za otevřené (Open Access) – nesplňují podmínku okamžitého přístupu.
Pro nalezení vhodného otevřeného časopisu ke zveřejnění svého článku nebo k vyhledání oborové literatury můžete využít databázi otevřených časopisů DOAJ (Directory of Open Access Journals).
U nových/neznámých titulů důrazně doporučujeme prověřit, zda se nejedná o predátorský časopis.

2. krok: Ověřit si možnost získání financí na publikační poplatek

S placeným modelem otevřeného časopisu a s hybridními časopisy jsou spojeny publikační poplatky (publishing fees/article processing charges, APCs). Výše poplatků se liší titul od titulu, významné jsou také oborové rozdíly.
APCs je možné pokrýt z rozpočtu grantu nebo výzkumného projektu (náklady na otevřené publikování po dobu trvání grantu jsou uznatelné např. v projektech H2020, ERC, MŠMT apod.), případně z prostředků pracoviště (jsou-li na tyto poplatky vyčleněny finance).

3. krok: Publikování článku u vybraného  vydavatele

Pokud jste si vybrali vhodný otevřený časopis (prověřili jste si jeho kvalitu a v případě placeného modelu máte prostředky na pokrytí publikačních poplatků) odešlete preprint svého článku redakci. Jakmile článek projde recenzním řízením a je publikován, autor se dál nemusí starat o zajištění otevřeného přístupu. Ten v případě zlaté cesty zajišťuje přímo vydavatel na svých stránkách. V databázi DOAJ v můžete vyhledat jakou časopis používá licenci Creative Commons (CC).

 

Projekty

Projekty podpořené EU a jiné grantové agentury prosazují politiku otevřeného přístupu, jejichž cílem je zajistit dostupnost výsledků výzkumů financovaných občany EU co nejširší veřejnosti. Pro splnění podmínek je většinou možné využít obě cesty zlatou i zelenou -  tedy zpřístupnit publikační výsledky pomocí publikování v Open Access časopisech, nebo uložením publikovaného článku do Open Access repozitáře.

Již při žádosti o grant je třeba myslet na možné vyšší finanční nároky a zahrnout je do projektu. Také později při publikování odborného článku nebo dalších dokumentů by autor neměl zapomínat na podmínky dané projektem a přizpůsobit jim podepisovanou licenční smlouvu s nakladatelem, tak aby umožňovala pozdější uložení publikačního výstupu do Open Access repozitáře.

Povinnost otevřeného výstupu k vědeckým publikacím byla zavedena v 7. výzkumném rámcovém programu Evropské komise. Horizont 2020 (2014-2020) zavedl úplnou povinnost otevřeného přístupu. U některých projektů v rámci Horizont 2020 lze najít i požadavek na otevřené zpřístupnění výzkumných dat. 

Horizont Evropa (2021-2027) počítá s povinným otevřeným přístupem k publikacím. Příjemci zajistí, že si oni nebo autoři ponechají dostatečná práva duševního vlastnictví ke splnění požadavků na otevřený přístup. Dále požaduje také otevřený přístup k datům z výzkumu, v souladu s principy FAIR a zásadou… „co nejotevřenější, uzavřený podle potřeby“.