Otevřená výzkumná data

Otevřená výzkumná data jsou data pocházející z výzkumu dostupná bez omezení online všem potenciálním uživatelům. Otevřený přístup k výzkumným datům zahrnuje možnost data volně používat, upravovat a sdílet k jakémukoli účelu.

Otevřená výzkumná data (Open Research Data - ORD) mohou mít různou podobu např.:

• Tabulky, dokumenty
• Audio a videonahrávky, obrázky, fotografie
• Dotazníky, odpovědi na otázky, grafy
• Software, skript
• Vzorky, exempláře atd.

Pro kolekci propojených dat v různých formách, které se vztahují k určitému experimentu, události atp. se užívá termín datová sada (dataset). Je popsána metadaty, uložena a sdílena jako celek.

Otevřená data umožňují zkvalitnění výzkumného procesu. Za hlavní výhody otevřených dat se považuje:

• Možnost dalšího kritického zkoumání a ověřování výsledků výzkumu
• Reprodukovatelnost výzkumu
• Zvýšení důvěryhodnosti vědců
• Vyšší citační ohlas
• Zabránění zbytečnému opakování výzkumu. Pro účely dalších analýz a navazujícího výzkumu nemusí být data znovu vytvářena.
• Nové poznatky díky kombinaci výzkumných údajů z různých zdrojů 
• Zefektivnění výzkumného procesu, urychlení cesty k novým vědeckým poznatkům

Povinnost uchovávat, sdílet a poskytovat data za určených podmínek zahrnují požadavky různých grantových agentur (např. Horizon Europa). Přesné požadavky poskytovatelů jsou k dispozici na jejich oficiálních stránkách.

EU v červnu 2019 schválila evropskou směrnici 2019/1024 o otevřených datech a opakovaném použití informací ve veřejném sektoru, jež byla transponována novelou zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.

Jednou z nejdůležitějších novinek je povinnost, aby smlouva mezi poskytovatelem a příjemcem účelové podpory obsahovala ujednání o způsobu správy dat (zhotovení a vedení plánu správy dat) a informace o dostupnosti a způsobu šíření výsledků výzkumu a výzkumných dat v souladu se zásadou, že výsledky výzkumu a výzkumná data nejsou zveřejňovány pouze v odůvodněných případech.

Příjemce může odmítnout poskytnutí výzkumných dat v případech, kdyby takovým poskytnutím bylo nepřiměřeně zasaženo do práva na ochranu soukromí a osobních údajů, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti státu nebo jiných oprávněných zájmů příjemce. Mezi jiné oprávněné zájmy příjemce spadá např. rovněž zajištění integrity vědeckého zkoumání, naplňování osobní strategie vědeckého bádání a diseminace výsledků výzkumu. Příjemci mohou odmítnout poskytnutí výzkumných dat také v případě, kdy výzkum nebo vývoj podporovaný podle tohoto zákona nebyl plně financován z veřejných prostředků.

Zásadní novinkou je pak zavedení časového rámce (jeden rok po ukončení podpory), kdy není nutné výzkumná data a jejich metadata zveřejňovat. Cílem odloženého zveřejnění a možnosti využít uvedených výjimek je zajištění rovnováhy mezi veřejným zájmem a oprávněnými zájmy příjemce dotace a třetích osob (např. umožnění komercializovat vědecké výsledky).